Aktuální výše minimální mzdy činí dle zákona 8500,- Kč na měsíc, což je 50,60 Kč za hodinu. Znamená to tedy, že za tuto částku bychom měli být schopni vyžít jak v Příbrami, tak v Praze.
Ze zkušenosti ale víme, že zatímco v Příbrami s touto částkou jakžtakž vyjdeme, v Praze s ní nevyžijeme. Pro příklad srovnejme nájmy v těchto dvou městech. V Příbrami stojí 1+kk kolem 6000,- Kč za měsíc, v Praze podobný byt bude za 8000,- Kč, což je velký rozdíl. Je tedy očividné, že se jedná o rozdílnou kupní sílu. Za 8500,- Kč si v Příbrami koupíte víc nežli v Praze.
Co člověk, to jiná životní úroveň
Podíváme-li se na sebe, na souseda či na naši babičku, je jasné, že každý žijeme odlišně, jiným životním standardem. Studentovi, který žije na pokoji s dalšími dvěma, nejspíš zatím postačí brigáda za 50,-Kč na hodinu, což je ale dnes ilegální, a tak se bude muset buď domluvit na práci na černo anebo v horším případě takovou práci vůbec nesežene.
Státem nařízená minimální mzda bere práci
V každém odvětví, v každém kraji či městě najdeme ty, kteří budou ochotni pracovat za nejmíň. Většinou to budou lidi, kteří nijak nezainvestovali do zvýšení své kvalifikace, lidi po škole bez praxe nebo někteří s trvalou újmou na zdraví. Podle nich se na trhu ustálí výše přirozené minimální mzdy.
Když však do tohoto přirozeného vývoje začne vstupovat stát se svou umělou hranicí minimální mzdy, stane se, že se s hranicí netrefí do přirozené úrovně minimální mzdy. Pak se firmám nevyplatí některé lidi zaměstnat. Buď přesunou výrobu, anebo nahradí lidskou práci stroji. Nezaměstnanost tím vzroste.
Politici zákonem životní úroveň nezvýší
Pokud tedy uslyšíme líbivá hesla jako zvýšením minimální mzdy k vyšší životní úrovni, mějme se na pozoru. Jen na svobodném trhu porostou mzdy, i ty minimální, a tím i životní úroveň.