Teprve dnes v hodině evropského práva mi došlo, jak zásadní bude výměna neboli volba nového presidenta.
Řešili jsme totiž kauzu, kterou vyvolal pan Klaus v rámci jeho vymožení si české výjimky v aplikování listiny základních práv a svobod EU do českého právního prostředí. Rada Evropy mu tehdy na setkání hlav států přislíbila onu výjimku, která by byla, jak říkali následně, „vměstnána“ do přístupové smlouvy s Chorvatskem. Avšak de jure v ruce nic nemáme, a tak je přístupová smlouva na stole.
Chorvaté se příští rok stanou plnohodnotnými členy a česká výjimka samozřejmě nikde. Tehdy šlo totiž pouze o slovní politický příslib, který nelze právně vymoci. Musím tak soudruhům zatleskat, byl to totiž opravdu chytrý tah. Václavovi tím tehdy „pouzavřeli“ ústa a on podepsal, sami si tím tak prodloužili dobu, nežli vyprší jeho prezidentský mandát.
Někteří odborníci (jak se sami nazývají) tohle schvalují, protože mluví o jakési nejednotnosti ČR v rámci zahraniční politiky a tak věří, že po jeho odchodu a s nástupem nového jimi zpropagovaného kandidáta přijde ona sociální jednotnost, která bude tleskat plíživému socialismu v rámci EU. Bravo, tohle se Vám povedlo, ne však zcela úplně, protože teď bude zcela na nás, koho dalšího na jeho místo vybereme a tak doufám, že lid použije svůj selský rozum, kdy si spočítá, že je opravdu výhodnější vybrat si pravicového prezidenta, který neustoupí před zlem.
